17.5. Reduta  21:00 - 22:10
Spitfire Company & Orchestr Berg

Constellations I. (Before I Say Yes)

Koupit Festival pass DSB

Koncept, režie, scénografie: Petr Boháč
Choreografie: Markéta Vacovská a Petr Boháč
Dramaturgie: Miřenka Čechová
Hudba: Michal Nejtek
Hudební nastudování / dirigent: Peter Vrábel

Hudební nastudování: Orchestr BERG (Marko Ferenc - housle, Jan Keller - violoncello a baskytara, Jana Holmanová - klavír / klávesy, Zuzana Bandúrová - flétna, Kiryl Tseliapniou - klarinet a basklarinet, Štěpánka Balcarová - trubka, Štěpán Janoušek - trombón, Anton Ždanovič - bicí, Petr Tichý / Jan Faix - live electronics)

Perfomeři: Ekaterina Plechková, Inga Mikshina, Kristýna Šajtošová, Roman Zotov, Martin Šalanda

Producent: Bezhlaví z.s. (Spitfire Company)
Ko-producent: Tanec Praha / PONEC – divadlo pro tanec, Orchestr BERG, Hellerau - European Center for the Arts Dresden
Partneři: Dansmakers Amsterdam, Cirqueon za podpory: Hl. město Praha, Ministerstvo kultury ČR

Představení se hraje v Mozartově sále.

Constelation I je první část trilogie pojednávácí o touze, o momentu, v němž dochází k zastavení času, k dočasnému rozechvění skutečnosti, kdy z malých nedůležitých věcí se stávají osudové záležitosti. Výraznou složkou představení bude hudba Michala Nejtka, který ji složil speciálně pro tento projekt. Skladba je složena z pěti vět pojednávající o touze po štěstí, smrti, erotickém zažehnutí, spánku a absolutnu. V každé větě budou muzikanti rozestavěni na scéně v jiném vzorci.

„Nejde pouze o Nejtkovu hudbu, která mě nepřestává fascinovat, nýbrž především o samotnou tělesnou přítomnost muzikantů, kteří se ocitnou na jevišti velmi blízko tanečníků a herců.“, říká umělecký šéf a režisér Spitfire Company Petr Boháč a dodává: „Nemohu říci, jestli se jedná o hudební divadlo, nebo divadlo taneční, nebo dokonce performativní vizuální umění. Škatulkování mě nezajímá. Chci se díky umění setkat s divákem a všemi dostupnými prostředky v něm vyprovokovat touhu.“

Na středoevropské poměry rozsáhlá koprodukce tří českých uměleckých subjektů a jednoho německého předestírá ještě jednu touhu. Povýšit taneční a performativní umění na úroveň jaké se jí dostává v západních zemích, především ve Francii, Německu a Skandinávii, kdy podobné premiéry jsou vždy společenskou událostí.

Michal Nejtek byl nominován na Cenu divadelní kritiky 2016 za hubdbu k představení.