12.5. Divadlo Husa na provázku  17:30 - 18:40
Odin Teatret

Věčný život

Koupit Festival pass DSB

Text: Ursula Andkjær Olsen and Odin Teatret
Dramaturg: Thomas Bredsdorff
Literární poradce: Nando Taviani
Světelný design: Odin Teatret
Asistent osvětlovače: Jesper Kongshaug
Scénografie: Odin Teatret
Asistenti scénografie: Jan de Neergaard, Antonella Diana
Hudba: Odin Teatret, tradičné a moderné melódie 
Kostýmy: Odin Teatret, Jan de Neergaard
Technický režisér: Fausto Pro
Asistenti režie: Raúl Iaiza, Pierangelo Pompa, Ana Woolf
Dramaturgie a režie: Eugenio Barba

Délka trvání: 1h 10 min

Obsazení:
Kai Bredholt, Roberta Carreri, Jan Ferslev, Elena Floris, Donald Kitt, Tage Larsen, Carolina Pizarro, Fausto Pro, Iben Nagel Rasmussen, Julia Varley.

Skandinávský dům a festival Divadelní svět Brno připravili lektorský úvod pro hlubší seznámení se severskou dramatikou. Lektorský úvod zprostředkuje divákům informace o autorovi, hraném textu a širším kontextu hry, případně zorientuje diváky v inscenační tradici. Po představení následuje možnost se nad inscenací společně zamyslet. Účastníky lektorského úvodu čeká po představení bonus v podobě komentované prohlídky scény.
Lektor: 
Bára Gregorová

Děj inscenace se odehrává simultánně v různých evropských zemích po třetí světové válce v roce 2031. Na jevišti defilují například čečenský uprchlík, rumunská hospodyně, dánský právník, rocker z Faerských ostrovů nebo kolumbijský chlapec pátrající po otci ztraceném v Evropě. Inscenace je věnována památce aktivistek Anny Politkovské a Natalie Estemirovy, zavraždených v letech 2006 a 2009 pro jejich angažmá v čečenském konfliktu.

Eugenio Barba je celosvětově známý a oceňovaný divadelní režisér, tvůrce nových hereckých technik, herecký pedagog a zakladatel Mezinárodní školy divadelní antropologie. Rodem Ital, studoval v Norsku a v letech 1960–1964 byl stážistou v Divadle-laboratoři J. Grotowského. Stal se Grotowského žákem a následovníkem. V roce 1964 založil ODIN TEATRET (od roku 1966 v Dánsku), kde rozvíjel nové postupy systematického tréninku herců, ve kterých zúročil zkušenosti z práce Grotowského i z výzkumů asijského divadla. Zabývá se také postavením herce a divadla ve společnosti a v kulturních dějinách – díky tomu se stal jedním ze zakladatelů oboru divadelní antropologie. Mezi jeho inscenace, kterými se zapsal do dějin světového divadla, patří například Kaspariana (1967), Dům mého otce (1972), Brechtovy fragmenty (1980), Svatba s Bohem (1984), Oidipův příběh (1984), Oxyrhincus Evangelium (1985) a mnoho dalších. Jeho zásadním odborným dílem je Slovník divadelní antropologie: o skrytém umění herců, který se dočkal vydání v mnoha světových jazycích, v roce 2000 vyšel i česky. K dalším důležitým knihám patří např. On Dramaturgy and Directing nebo The Moon Rises from the Ganges (Asian Acting Techniques).

„Věčný život je hra o lidském osudu, o rozhodnutích jednotlivců a spirále dějin, o mnohotvárnosti života a o existenci tváří v tvář mystériu věčnosti, o cestě obtáčející hrob. Ale je také o Evropě slepých a náměsíčných, zasévání zmaru, o násilí (také proti sobě samým), o špinavých penězích, za které se nakupuje lidská smrt; o žoldácích, o nedostatku odpuštění, porozumění a soucitu. O místě, kde bohové stále touží po lidské krvi. Proč je tomu tak, že cizinec ze vzdálené země, kde si živí i zesnulí předkové zaslouží čest a uznání, nemůže při hledání svého otce najít žádné spojence? Tato diagnóza Evropy je dosti znepokojivá.“ 
(Magdalena Hasiuk, Gazeta Teatralna „Didaskalia“, 106/2011)

Jazyky: dánský, španělský, anglický, rumunský, čečenský a baskický